Vzpoura Kronstadtu (ruský: Кронштадтское восстание, tr. Kronshtadtskoye vosstaniye) byla velkým neúspěšným povstáním proti bolševikům v březnu 1921, během pozdějších let občanské války v Rusku. Vedený Štěpánem Petrichenkem a složený z ruských námořníků, vojáků a civilistů, povstání bylo jedním z důvodů rozhodnutí Vladimíra Lenina a Komunistické strany uvolnit kontrolu nad ruskou ekonomikou zavedením nové hospodářské politiky (NEP). Vzpoura vznikla v Kronstadtu, námořní pevnost na Kotlinském ostrově ve Finském zálivu, která sloužila jako základna ruské pobaltské flotily a jako strážní branka pro přístup do Petrohradu, vzdáleného 55 kilometrů. Vzpoura byla rozdrcena Rudou armádou po 12denní vojenské kampani, což vedlo k několika tisícům úmrtí. Podle Lenina byla nejkritičtější krize, kterou režim ještě čelil, "nepochybně nebezpečnější než Denikin, Yudenich a Kolchak." [Rudá armáda][ruský jazyk][Romanizace ruštiny][Vladimir Lenin][Finský záliv] |